Divergence

Tak tohle jsem teda fakt nečekala! Přečteno za 21 hodin včetně spánku v noci a pak osmihodinové pracovní doby. Bylo to jako rychlá jízda vlakem s otevřenými vagóny přes město… Spousta adrenalinu, napětí, touha vrhnout se do toho po hlavě. Skvělý příběh, zajímavá myšlenka, charakterní a různorodé postavy. Mám-li tomu něco vytknout, pak je to na můj vkus příliš mnoho mrtvých a příliš mnoho otevřené brutality. A přesto jsem z příběhu nadšená, protože prostě bez toho vraždění a brutality by to nemohl být ten příběh, jaký je, postavy by nebyly nuceny jednat tak, jak jednají, všechno by bylo jiné. A pak mi trochu vadilo zakomponování některých stereotypních vzorců – např. on a ona se konečně sblíží, dají si najevo své city, ale když se on další den před ostatními chová, jako že se mezi nimi nic nestalo, aby tak neodhalil jejich „slabinu“ před ostatními, ona se okamžitě urazí, protože pochybuje o jeho citech k ní – panebože, kolikrát už to přesně takhle v knížkách proběhlo? To opravdu neexistuje originálnější vývoj vztahu mezi zdánlivě nerovnými partnery? Pak mám ještě výtku k tomu probuzení Čtyřky z vlivu séra – to jako fakt tak jednoduše? Po tom všem? A ano, člověk se prostě neubrání srovnávání s Hunger Games. Ale upřímně – je to sice stejný žánr, ale je to jiné a rozhodně obojí má svoje kouzlo.