Jock

Další pěkná kniha vynikajícího autora. Opět naprosto originální forma, jazyk i děj, předkládá myšlenky a názory, které chce sdělit dobře dokazuje. Nechci moc prozrazovat o čem to je, sned jen: Uvědomili jste si už někdy, co že to vlastně nosíte v hlavě? :-)

Nádherná sbírka. Nejen ten obsah, forma, ale i neuvěřitelně zvukomalebný jazyk, opakující se motiv času pozdě k ránu a hlavně, je to prostě dekadence…

Kniha by mě sama o sobě zase tolik nezaujala, nebýt kontextu doby. Touhy člověka naprosto se odlišujícího od společenského standardu objevujícího se v okolí dobře ukazují potřebu změny, která musela být v té době cítit. Přijde mi, že tato nenaplněná potřeba je jakousi předzvěstí beatnické a podobné literatury, nastupující těsně po této knize a již naplňující onu touhu po úniku.

Já mám Saroyana prostě rád touhle knížkou zase potvrdil proč. Na rozdíl od Odvážného mladého muže na létající hrazdě jsou tyto povídky tematicky, nebo možná spíš atmosfericky členěny do několika skupin, nečekaně rozdílných! Styl, nebo spíš nestyl, si však kniha zachovává a rozhodně se mi líbila.

Je nesmírně těžké tuto knihu nějak zhodnotit. Klíma je extrém a toto je extrémní Klíma. Jazyk jednak archaický, jednak přeplněn filosofickými pojmy, věřím, že pro někoho skoro nečitelný, chce to se na knihu plně soustředit, něco si přečíst víckrát a nejde číst dlouo v tahu. Navíc děl poněkud chybí, protože román není kompletní, zachovaly se jen zlomky a podle všeho ani v plném znění tu o něj moc nešlo.
Je to však neuvěřitelná četba. Postavy jsou z dnešního (a vůastně i tehdejšího) pohledu absolutně mimo, všichni jsou to filosofové a silně rozpolcené osobnosti a podle toho vystupují. Je to taky záležitost silně dekadentní a přímo přeplněná myšlenkami a názory, mnohdy šílenými, často si protiřečícími a dost složitými.
Asi nedoporučuji, aby jste to četli, je to vážně jenom pro fajnšmekry a myslím, že drtivé většině lidí to nic neřekne a ani to nedočte a ti ostatní nebudou vědět, co si o tom myslet.

První z řady Čapkových cestopisů. Svým krásným jazykem pěkně vystihuje náladu země, pocity z tamní společnosti a lidské mentality, pokud bych měl něco vytknout, tak na můj vkus se až příiš zabývá památkami, ale na druhou stranu některé úvahy o umění stojí za to.

Cestopis, který vyšel jako druhý podle mého překonal svého předchůdce o Itálii, jazyk je ještě lepší a celé je to takové krásně citové a atmosférické. Také první z Čapkových cestopisů, který je doplněn autorovými jednoduchými, ale úžasnými obrázky.

Jediná prozaická kniha, kterou tento vinař jemné a náročné poezie napsal. Pokud trošku znáte Brno a současné básíky, kteří jím prošli, je to něco pro vás. A pokud ne, možná si ji stejně užijete. Je to naprosto úžasná záležitost, já se u toho smál od začátku do konce. Lehce fantaskní příběh úžasně paroduje charaktery skutečných básníků a Brněnské prostředí, zároveň je použit velmi zajímavý, jemný a vskutku básnický jazyk a celé dohromady to působí nádherně.

Krásná věc na klidnou chvilku, nejlépe někde pod stromem. I na tak maličkém prostoru kniha nečekaně dobře graduje a i pokud někomu přijde patetická (mně ve výsledku taková nepřišla) určitě mu něco přinese.

Rozhodně kniha, kterou stojí za to přečíst. Poměrně poučná a napsaná docela záživným stylem. Na druhou stranu, zas tak moc nového a zajímavého se v ní člověk mého věku nedočte, ovšem jako mladšího by mě patrně uchvátila.